Historie

Kopce v okolí dnešní obce Kolan byly již v prehistorickém období, tj. kolem roku 1 800 př. n. l., posety osadami starých Liburnů. Pozůstatky opevnění na vrchu Gornji Gradac a na vrchu Sv. Vid jsou toho důkazem. Existovala ještě jedna pevnost s názvem Donji Gradac, která byla obklopená osadou Liburnů a pocházela ze stejného období, nicméně prehistorické opevnění této osady bylo bohužel zničeno během výstavby silnice spojující Kolan a Mandre, jež proběhla před přibližně třemi desítkami let.

Potvrzením osídlení této oblasti jsou i četné prehistorické hrobky rozseté po okolních pastvinách, v nichž byly nalezeny i bronzové šperky. Kontinuita osídlení dále pokračovala během římské nadvlády nad tímto územím, což je patrné z četných pozůstatků římských rustikálních vil na okrajích lokality Kolanjsko polje (Kavrle, Ograda, Polačine, Jurevice, Rnakovac, Lazić, Didine, Stomorica). Samotný svůj název odvozuje obec Kolan zřejmě od římského akvaduktu (kanálu – lat. kanalis), který přiváděl vodu ze studní na trase Kolanjsko polje – Cisse (nedaleko dnešní Novalje).

Kolan je coby obec poprvé zmiňován v historických dokumentech zahrnutých v odpovědi benátského koncilu směřované pažské radě ze dne 2. března 1441, kterou benátský koncil povoluje založit na území zvaném Kolan osadu. Z téhož roku pochází i kolanský farní kostel. V rámci katastrálního území Kolan, jehož hranice se kryjí s vymezením dnešní obce, se nacházejí následující, alespoň částečně dochované středověké kostelíky:

  • sv. Vida z roku 1348 stojící na nejvyšším vrcholu ostrova,
  • sv. Marka z roku 1493,
  • sv. Ducha z roku 1391,
  • Panny Marie z roku 1393 a
  • sv. Jeronýma – vystavěný koncem 15. nebo začátkem 16. století na malém kopečku uprostřed území Kolanjsko polje.

Z rozvalin historického opevnění stavěného s omítkou a z množství římské keramiky i několika poškozených sloupů lze usuzovat, že se zde nacházela římská usedlost (villa rustica) případně venkovská osada.

Během celé své historie byl Kolan především zemědělským sídlištěm, které žilo právě ze zemědělství a z chovu ovcí, přičemž jeho obyvatelé se v okolních místech Mandre a Šimuni zabývali rovněž rybolovem. V oblasti Kolanjsko polje (Vele grbe a Male grbe) měl Kolan kdysi také vlastní důl, v němž se po mnoho let těžilo uhlí.

Kamenné zídky stavěné na sucho

Kamenné zídky stavěné na sucho (suhozidi) jsou součástí nejen kulturního dědictví Dalmácie, ale také ostrova Pag. Původně se stavěly za účelem vymezování terénu a dnes představují nepřehlédnutelnou součástí turistické nabídky ostrova. Zvláštnost zídek stavěných nasucho spočívá v jejich jednoduchosti – k jejich stavbě se používal výhradně přírodní kámen. Na zdejších polích se můžete setkat s důkazy úmorné dřiny našich předků, kteří díky svému úsilí a trpělivosti tyto impozantní zídky vybudovali, a ony dnes kromě toho, že člení zdejší terén slouží také jako útočiště pro nejrůznější živočichy a rostliny.