Kopce v okolí dnešní obce Kolan byly již v prehistorickém období, tj. kolem roku 1 800 př. n. l., posety osadami starých Liburnů. Pozůstatky opevnění na vrchu Gornji Gradac a na vrchu Sv. Vid jsou toho důkazem. Existovala ještě jedna pevnost s názvem Donji Gradac, která byla obklopená osadou Liburnů a pocházela ze stejného období, nicméně prehistorické opevnění této osady bylo bohužel zničeno během výstavby silnice spojující Kolan a Mandre, jež proběhla před přibližně třemi desítkami let.
Potvrzením osídlení této oblasti jsou i četné prehistorické hrobky rozseté po okolních pastvinách, v nichž byly nalezeny i bronzové šperky. Kontinuita osídlení dále pokračovala během římské nadvlády nad tímto územím, což je patrné z četných pozůstatků římských rustikálních vil na okrajích lokality Kolanjsko polje (Kavrle, Ograda, Polačine, Jurevice, Rnakovac, Lazić, Didine, Stomorica). Samotný svůj název odvozuje obec Kolan zřejmě od římského akvaduktu (kanálu – lat. kanalis), který přiváděl vodu ze studní na trase Kolanjsko polje – Cisse (nedaleko dnešní Novalje).
Kolan je coby obec poprvé zmiňován v historických dokumentech zahrnutých v odpovědi benátského koncilu směřované pažské radě ze dne 2. března 1441, kterou benátský koncil povoluje založit na území zvaném Kolan osadu. Z téhož roku pochází i kolanský farní kostel. V rámci katastrálního území Kolan, jehož hranice se kryjí s vymezením dnešní obce, se nacházejí následující, alespoň částečně dochované středověké kostelíky:
- sv. Vida z roku 1348 stojící na nejvyšším vrcholu ostrova,
- sv. Marka z roku 1493,
- sv. Ducha z roku 1391,
- Panny Marie z roku 1393 a
-
sv. Jeronýma – vystavěný koncem 15. nebo začátkem 16. století na malém kopečku uprostřed území Kolanjsko polje.
Z rozvalin historického opevnění stavěného s omítkou a z množství římské keramiky i několika poškozených sloupů lze usuzovat, že se zde nacházela římská usedlost (villa rustica) případně venkovská osada.
Během celé své historie byl Kolan především zemědělským sídlištěm, které žilo právě ze zemědělství a z chovu ovcí, přičemž jeho obyvatelé se v okolních místech Mandre a Šimuni zabývali rovněž rybolovem. V oblasti Kolanjsko polje (Vele grbe a Male grbe) měl Kolan kdysi také vlastní důl, v němž se po mnoho let těžilo uhlí.
